Statutární město Ostrava - oficiální portál
  • Velikost písma:
  • A
  • A
  • A

Osobní nástroje

Zajímavosti

Poslední změna: Čtvrtek 08.12.2011 14:57 by michal18
přehled zajímavých míst a faktů o Michálkovicích

Důl Michal

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Husův Sbor

Mariánská Kaple

 


 

Důl Michal

Hlavní dominantou Michalského náměstí a celých Michálkovic je Důl Michal.

Před založením tohoto dolu probíhaly v jeho budoucím důlním poli tak zvané kutací práce, které prováděl rakouský stát reprezentovaný c.k. Vysokým montánním erárem. Na základě kutací koncese ze dne 29. června 1843 byla založena Michálkovická c.k. kutací jáma čís. 3, která v roce 1845 v hloubce 81,5 metrů otevřela první sloj o mocnosti cca dva metry. Na základě nálezu dobyvatelné uhelné sloje byla vlastníkům výměrem ze dne 29. prosince 1849 udělena Báňským hejtmanstvím koncese na dobývání uhlí. Tento den je považován za oficiální datum založení dolu. Jméno Michal dostal tento důl v roce 1850 podle křestního jména c.k. dvorního rady ministerstva financí ve Vídni Michaela Laiera. 15. prosince 1856 koupila Důl Michal spolu s dalšími doly ostravské části revíru od rakouského státu společnost Privilegovaná severní dráha Ferdinandova. Tato společnost spravovala železnici vedoucí z Vídně přes Ostravu do Krakowa a k solným dolům ve Wieliczce.

Jedním z nejdůležitějších mezníků v historii Dolu Michal z hlediska dalšího rozvoje těžby bylo jeho připojení k báňské dráze. V roce 1870 byla zahájena první rekonstrukce dolu. Při rozšiřování průřezu jámy však 21. března 1871 došlo ke zborcení její vrchní části. Do vzniklého kráteru se sesunula jámová budova, těžní věž, strojovna a část kotelny včetně parního těžního stroje, parního čerpadla a kotlů. Za dobu své historie prošel Důl Michal několika stavebními i provozními úpravami. Nejdůležitější z nich však byla generální přestavba z let 1913 až 1915, kdy byla realizována nová výstavba celého povrchu dolu. Těžní zařízení jámy bylo vybaveno dvěma elektrickými těžními stroji, z nichž jeden sloužil pro hlavní těžní oddělení a druhý pro pomocné těžní zařízení. V roce 1927 byla v areálu dolu postavena úpravna uhlí a briketárna. V roce 1928 dosáhla jáma Michal konečné hloubky 670,1 metrů. V době německé okupace za druhé světové války, bylo připravováno v tzv. Východním důlním poli ostravské části revíru vybudování velkodolu, na základě vývoje válečných událostí však k jeho realizaci nedošlo. V důsledku poškození leteckým bombardováním byla na Dole Michal v roce 1942 zrušena briketárna a v roce 1945 poškozena úpravna dolu.

Po druhé světové válce v roce 1945 byly doly Severní dráhy Ferdinandovy znárodněny a od 1.ledna 1946 začleněny, včetně Dolu Michal, do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly v Ostravě. Dne 17. července 1946 byl Důl Michal přejmenován na Petr Cingr, a to na počest tribuna horníků, který na konci 19. století organizoval a řídil nespočetné tábory a stávky horníků celého Ostravska. Od 1. července 1966 došlo k organizačnímu sloučení dosud samostatného Dolu Petr Cingr s Dolem Rudý říjen Heřmanice v jeden důlní podnik. Důl Petr Cingr se stal jeho závodem čís. 3. Těžba Dolu Petr Cingr dosáhla v roce 1970 výše 277 652 tun uhlí.

V roce 1990 se michálkovický důl vrátil k původnímu názvu Michal. Na základě strukturálních změn a útlumového programu uhelného hornictví na počátku devadesátých let minulého století byla však i na Dole Michal těžba uhlí postupně utlumována. Dne 30. června 1993 byla těžba na Dole Michal zcela ukončena. Po likvidaci podzemní části dolu bylo v roce 1994 provedeno poslední slavnostní fárání těžní jámou.

V průběhu likvidačních činností bylo úsilím pracovníků Památkového ústavu českým státem zřízeno na Dole Michal průmyslové muzeum, zahrnující povrch dolu s jeho vybavením posledního těžebního dne. V srpnu 1995 byl michálkovický Důl Michal prohlášen Národní kulturní památkou. Jedná se o technickou památku evropského významu se zcela kompletním originálním zařízením a navíc s kvalitní architekturou zachovanou v původním stavu. Průmyslové muzeum na Dole Michal přešlo k 1.lednu 2000 pod správu ostravského pracoviště Národního památkového ústavu a v dubnu téhož roku u příležitosti Světového dne památek bylo muzeum „Národní kulturní památka Důl Michal“ otevřeno pro veřejnost.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jednu z hlavních dominant Michalského náměstí tvoří římskokatolický kostel Nanebevzetí Panny Marie. Je postaven v novorománském stylu do půdorysného tvaru kříže podle projektu těšínského stavitele Bedřicha Fuldy. Jeho hlavní věž se vypíná do výšky více jak čtyřicet dva metry. Se stavbou kostela bylo započato 24. května 1901 výkopem základů. O necelý měsíc později, 16. června 1901, se konalo slavnostní posvěcení základního kamene. Tento základní kámen je umístěn za hlavním oltářem. Kolaudace kostela i přilehlé fary se konala 24. listopadu 1902. K vysvěcení kostela šenovským farářem Janem Kapinusem došlo 7. ledna 1903. O tři roky později dne 13. června 1907 se kostelu dostalo ještě vyššího biskupského svěcení provedeného kardinálem Jiřím Koppem. Tehdy byly do hlavního oltáře, který byl při této příležitosti zasvěcen rovněž Nanebevzetí Panny Marie, umístěny ostatky svatých.

Husův sbor

Husův sbor

Druhou významnou církevní stavbou nacházející se na Michalském náměstí je Husův sbor, kostel Církve československé husitské. Autorem jeho projektu byl stavitel Otmar Pazourek z Moravské Ostravy. Výstavba Husova sboru a farní budovy započala 10. listopadu 1924. Po vystavění podezdívky byl 17. května 1925 slavnostně položen základní kámen s pamětní listinou obsahující nejdůležitější informace o životě náboženské obce. Samotná realizace stavby kostela se potýkala se značnými finančními problémy, které se nepříznivě projevily na délce výstavby. Bohoslužby vánočních svátků v roce 1926 se konaly v nedostavěné, narychlo upravené budově. V polovině roku 1927 se podařilo půjčkou zajistit financování dokončení stavby, takže 11. září tohoto roku mohlo dojít ke slavnostnímu otevření Husova sboru.

Mariánská kaple

Nejstarší církevní stavbou na území Michálkovic je Mariánská kaple na křižovatce ulic Sládečkovy a Obecní. Byla postavena v roce 1866 michálkovickými občany za vydatné pomoci tehdejšího závodního Dolu Michal Vojtěcha Schmalze. Zasvěcena byla sv. Anně, její zvon zakoupený místními horníky byl zasvěcen jejich patronu sv. Prokopu. Vnitřní vybavení kaple poskytli ze svých darů michálkovičtí občané. V současné době kaple slouží pod názvem Chrám narození přesvaté Bohorodice jako modlitebna Církve pravoslavné.

Kontakt

Kontaktní centrum

844 121 314


Úřad městského obvodu Michálkovice
Československé armády 325/106
715 00 Ostrava-Michálkovice


Úřední hodiny »